Inspirativní příklady transformace neziskových organizací na sociální podnikání- Bc. Jitka Čechová

Jitka Čechová, ředitelka Maturus, o. p. s. – grafické studio, které vzdělává a zaměstnává lidi s handicapem, lokální konzultantka sociálního podnikání MPSV pro Prahu.

„V sociálním podniku máme vlastní vizi. Chceme uspět na trhu kvalitou naší práce, ne soucitem a zdůrazňováním našeho zdravotního handicapu“. Chráněné dílny Fokus Vysočina, s. r. o., jednatelka společnosti Anna Šimonová pro www.ceske-socialni-podnikani.cz

Case management a sociální práce v paliativní péči- Mgr. Katarína Sedlárová, PhD.

Stárnutí populace, přibývání starých lidí a způsob jejich bytí s onemocněním v poměrně dlouhém úseku na konci života přinášejí společnosti nové výzvy. Těžce nemocní a staří lidé představují velmi zranitelnou skupinu. Ve stáří jsou časté situace, které mohou mít negativní dopad na lidskou důstojnost – přitom právě důstojnost je východiskem pro poskytování péče a důležitou součástí péče o těžce nemocné, umírající a staré lidi. Stárnutí, důstojné umírání a smrt se nás všech týkají. Naše společnost i sociální práce jako profese stojí před řadou výzev, které nemůže ignorovat. Jednou z nich je i výzva, jak zabezpečit kvalitní a optimální péči o nejslabší a nejbezbrannější – o umírající.

Projekt Profíci II pokračuje! Podporujeme profesionalitu a vzděláváme!- Mgr. Petra Nebeská, DiS., PhDr. Melanie Zajacová

Projekt Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce II (dále jen Profíci II) je se sociálními pracovníky již několik let. Prakticky od roku 2014 jsou tu Profíci s jasným cílem – podpořit stávající sociální pracovníky v jejich každodenním úsilí, prohlubovat jejich odborné kompetence a pomoci jim pravidelně zvyšovat povědomí široké veřejnosti o této profesi. Projekt měl svou cestu zakončit již v polovině tohoto roku, nicméně díky velké základně sociálních pracovníků, kteří se k Profíkům připojili a především poptávce po našich akcích, jsme se rozhodli požádat o prodloužení tohoto projektu o rok. A to se podařilo.

Inkluzivní přístup na Katedře křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci - Mgr. Zlatica Dorková, Ph.D.

Úvod

Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením podporuje „rovný přístup všech žen a mužů se zdravotním postižením k dostupnému a kvalitnímu technickému, odbornému a terciárnímu vzdělávání včetně celoživotního učení“ a také k vhodnému pracovnímu uplatnění (Novosád, 2019). V tomto příspěvku se zaměříme na inkluzivní přístup u lidí s lehkým mentálním postižením a klademe si otázku: Jakým způsobem může být akademické prostředí otevřené lidem s lehkým mentálním postižením? Díky zapojení do projektu Inclusive Campus Life¹ (dále jen ICLife) popíšeme naši vizi možnosti zapojení lidí s lehkým mentálním postižením do vysokoškolského vzdělávání, uvedeme úspěšné příklady námi realizovaných činností a nabídneme některé nástroje umožňující inkluzi těchto lidí na vysokých školách². Jde tedy o sdílení dobré praxe v inkluzivním vzdělávání a podpoře celoživotního učení lidí s lehkým mentálním postižením i o snižování rizika jejich sociální exkluze

SOS dětské vesničky nabízejí speciální podporu pěstounům dětí se specifickými potřebami- Martin Triebenekl, DiS.

Úvod 

SOS dětské vesničky jsou jednou z našich nejstarších neziskových organizací, která už padesát let pomáhá dětem vyrůstat v rodině. Vznikly již v roce 1969; v této době působily z nevládních organizací pomáhajících dětem v Československu pouze Skauti, Červený kříž a několik církevních spolků. V době normalizace byla činnost všech těchto organizací postupně zakázána, SOS dětské vesničky sice fungovaly dál, ale pod hlavičkou státních institucí. Hned v prosinci 1989 došlo k obnovení činnosti Sdružení SOS dětských vesniček. Organizace poskytuje v šesti krajích terénní sociální služby nabízející pomoc rodinám v krizi, jejichž problémy hrozí vyústit až v odebrání dětí. V Praze a v Karlových Varech provozuje organizace krizová centra pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Nejdelší tradici mají SOS dětské vesničky v podpoře pěstounských rodin – poskytují širokou škálu služeb pěstounům v Karlovarském, Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Od roku 2018 doprovázejí pěstouny také v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji, se zvláštním důrazem na rodiny pečující o děti s poruchou attachmentu a dalšími specifickými potřebami.