Co vedlo ke vzniku Doporučeného postupu pro práci se sexualitou v sociálních službách?- Mgr. et Mgr. Petra Synková Konečná, Mgr. Klára Šípová
Každý člověk je sexuální bytost a má právo na prožívání vlastní sexuality v rámci právních a sociálních norem. Ačkoli je toto právo u lidí se zdravotním postižením podporováno mezinárodními úmluvami a národní legislativou, neustále se setkáváme s tím, že je v jejich reálných životech porušováno, nebo chybí vůle pro vytváření podmínek, aby mohlo být naplňováno. Napříč sociálními službami rovněž chybí systematický přístup k řešení tohoto problému. V souvislosti s tím lze uvést, že dne 1. ledna 2026 nabude účinnosti nové ustanovení zákona o sociálních službách, které s tématem úzce souvisí a významně posiluje práva klientů sociálních služeb v této oblasti, a sice nová povinnost poskytovatelů sociálních služeb podle § 88 písm. l) zákona o sociálních službách „respektovat a chránit soukromí, integritu a důstojnost osob, kterým poskytují sociální službu“2. Sexualita lidí se zdravotním postižením je navíc stále opředena řadou mýtů, podle nichž jsou např. lidé s postižením hypersexuální a nebezpeční pro své okolí, případně jsou považováni za věčné děti, u nichž se přítomnost sexuálních a vztahových potřeb nepředpokládá.3
Číst dál...Zastupující organizace a jejich role při správě věcí veřejných podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením
V minulém čísle jsem se věnovala tomu, jaké povinnosti má stát při zajištění práva lidí s postižením zapojit se do správy veřejných záležitostí podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Jedním z klíčových požadavků je, aby lidé s postižením měli možnost podílet se na rozhodování – od přípravy zákonů až po tvorbu politik a dalších opatření. Samozřejmě, že není reálné, aby stát oslovoval každého jednotlivce s postižením. To by bylo organizačně i prakticky nemožné. Proto se má stát při spolupráci zaměřovat především na tzv. zastupující organizace lidí s postižením (anglicky „representative organisations“). Tyto organizace fungují jako hlas celé komunity a hrají zásadní roli při prosazování práv a potřeb lidí s postižením. V tomto článku se podíváme na to, jaké podmínky musí organizace splňovat, aby mohla být považována za zastupující, a jaká speciální práva a možnosti jí Úmluva díky tomuto statusu přiznává.
Číst dál...Povinnosti státu k zajištění participačních práv dle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením
Účast na veřejném dění a rovný přístup k rozhodovacím procesům je klíčovým pilířem demokratické společnosti. Právo účastnit se na správě veřejných záležitostí – ať už přímo, nebo prostřednictvím svobodně zvolených zástupců a participovat na důležitých rozhodnutích najdeme ve Všeobecné deklarace lidských práv (článek 21), Mezinárodním paktu o občanských a politických právech (článek 25), Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace (Článek 5 písm. c)), Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (článek 7), Úmluvě o právech dítěte (článek 12 a čl. 23 odst. 1) a nejnověji Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením (dále jen „Úmluva“). 2
Číst dál...Stážuj na MPSV: Získej neocenitelné zkušenosti
Studuješ sociální práci? Chceš si vyzkoušet, jaké to je pracovat na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV)? Zajímá tě, kdo je to „ministerský rada“ a co obnáší práce v úřednickém prostředí? Pokud ano, stáž na MPSV je přesně pro tebe!
Číst dál...Koordinace sociální ochrany v praxi
Ministerstvo práce a sociálních věcí realizuje od roku 2023 v rámci oddělení koncepce sociální práce, sociálního bydlení a řešení bezdomovectví systémový projekt „Podpora implementace koordinovaného přístupu v systému poskytování sociální ochrany v ČR“. Jeho cílem je zefektivnit systém řízení a poskytování sociální ochrany v ČR. Má za sebou přesně 20 měsíců realizace. Spoustu práce máme za sebou, ale i spoustu práce nebo akcí pro odbornou veřejnost nás stále ještě čeká.
Číst dál...