Rozhovor s Mgr. Andreou Tajanovskou, předsedkyní Profesního svazu sociálních pracovníků v sociálních službách, nejen o přínosech Databáze sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách, kterou spustilo Ministerstvo práce a sociálních věcí v
1. Jak se angažujete v sociální práci? Co Vás na Vaší práci nejvíce baví?
V sociální práci se angažuji hned z několika úhlů pohledu. Jsem vystudovaná sociální pracovnice a více než 20 let se profesně pohybuji v prostředí sociálních služeb. Jsem ředitelkou Domova pro seniory Pohoda v Netolicích, kde je pro nás sociální práce s klienty, a často i s jejich rodinami a blízkými, velmi důležitá. Jako ředitelka se navíc snažím maximálně podporovat sociální pracovnice ve všech jejich profesních aktivitách směřujících k primárním i sekundárním klientům, tedy jak k seniorům, tak i jejich rodinám a blízkým. Taktéž považuji za důležité podporovat je v jejich profesním rozvoji a předávat jim své dosavadní zkušenosti. Jsem také předsedkyní Profesního svazu sociálních pracovníků v sociálních službách, který působí od roku 2014 při Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR, kde mám velký prostor a příležitost angažovat se v sociální práci na národní úrovni, například prostřednictvím realizace různých konferencí, vzdělávacích akcí, publikační a projektové činnosti. Také iniciuji nebo se podílím na celé řadě aktivit směřujících k profesnímu rozvoji sociálních pracovníků, kteří působí především v sociálních službách. Působím také v redakčních radách a aktivně přispívám do časopisů Listy sociální práce nebo Sociální služby.
Vytvořme síť sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách- Mgr. Lucie Mičínová, DiS., Mgr. Petra Nebeská, DiS.
K současnému pojetí sociální práce a práce v multidisciplinárním týmu bezpodmínečně patří síťování. Sociální pracovník jako garant výkonu činnosti sociální práce by měl být vybaven baterii kontaktů na další sociální pracovníky a další profesionály podílející se na práci s klientem či skupinou. Při vzájemné spolupráci lze totiž velmi efektivně a rychle pomoci klientovi jeho situaci vyřešit, a to za pomoci včasného nakontaktování svých kolegů, jelikož víme, že klient často nepřichází pouze s jedním problémem. Odborníci se také shodují, že síťování přispívá ke zplnomocňování klienta, které by mělo vždy stát v čele zájmu sociálního pracovníka. Projekt Profíci II přináší od června možnost registrace do Mapy sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách a dává tak sociálním pracovníkům do ruky nástroj k jednoduššímu síťování a podporuje tak vzájemnou spolupráci napříč všemi oblastmi sociální práce na regionální úrovni s celorepublikovým dosahem.
Číst dál...Case management a sociální práce v paliativní péči- Mgr. Katarína Sedlárová, PhD. (2)
Stárnutí populace, přibývání starých lidí a způsob jejich bytí s onemocněním v poměrně dlouhém úseku na konci života přinášejí společnosti nové výzvy. Těžce nemocní a staří lidé představují velmi zranitelnou skupinu. Ve stáří jsou časté situace, které mohou mít negativní dopad na lidskou důstojnost – přitom právě důstojnost je východiskem pro poskytování péče a důležitou součástí péče o těžce nemocné, umírající a staré lidi. Stárnutí, důstojné umírání a smrt se nás všech týkají. Naše společnost i sociální práce jako profese stojí před řadou výzev, které nemůže ignorovat. Jednou z nich je i výzva, jak zabezpečit kvalitní a optimální péči o nejslabší a nejbezbrannější – o umírající.
Číst dál...„Odborné sociální poradenství – technologie lidský kontakt nenahradí“- Mgr. Tereza Ševčíková, DiS.
Situace posledních dvou let v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19 před nás postavila mnoho nových situací, na které jsme museli reagovat a museli jsme se jim přizpůsobit. Tato situace se nás dotýká ve všech sférách – celospolečenské, pracovní, osobní. Pro nás, sociální pracovníky, přinesla zcela nové výzvy a nároky.
Číst dál...Motivace sociálních pracovníků; Táňa Faltisová
Motivace je psychologický fenomén, který nachází uplatnění v mnoha oblastech lidské činnosti a determinuje osobní i pracovní život každého z nás. Následující zamyšlení je věnováno problematice motivace sociálních pracovníků, rozdílům v motivaci studentů sociální práce a zkušených sociálních pracovníků, kteří již dávno odložili „růžové brýle“. Cílem je popsat motivaci sociálních pracovníků ve vztahu ke zvýšení pravděpodobnosti jejich setrvání v profesi sociální práce. Tato souvislost je velmi důležitá s ohledem na nežádoucí důsledky, totiž vysokou fluktuaci sociálních pracovníků, která se odráží na kvalitě poskytovaných služeb a v konečném důsledku tak ovlivňuje samotné klienty.
Číst dál...