Stigma v sociální práci s lidmi s duševním onemocněním

Stigmatizace lidí s duševním onemocněním
Duševní nemoc, stejně jako každé závažné onemocnění, významně proměňuje život lidí, kteří se s ní potýkají. Kromě nemoci samotné se však musí lidé s duševním onemocněním vyrovnávat i se stigmatizací a diskriminací, což je pro ně často náročnější než samotná nemoc (Stuart et al., 2012). Stigma je velkým tématem v současné psychiatrii, jelikož jeho důsledky můžeme pozorovat v různých oblastech života jako například ve zdravotní péči (Hert et al. 2011, Miller et al. 2014), vztazích (Winkler et al., 2015) či na pracovním trhu (Overton a Medina, 2008).

Pozvánka na mezinárodní odbornou konferenci na téma: Vývoj kvality a efektivity výkonu sociální práce: 20.3.2018

Ministerstvo práce a sociálních věcí si Vás dovoluje pozvat na Mezinárodní konferenci pořádanou u příležitosti Světového dne sociální práce, realizovanou v rámci projektu „Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce II“, která se koná dne 20.3.2018 od 7:30 do 16:30 v Hotelu Myslivna v Brně

Znalosti a dovednosti potřebné v praxi pohledem sociálních pracovníků

Otázka, jak dobře připravují vysoké školy své absolventy pro trh práce, má u sociálních pracovníků specifický kontext. Sociální pracovníci byli mezi roky 2000 až 2010 druhou nejrychleji rostoucí profesní skupinou, jejíž velikost narostla dvojnásobně, ze sedmi na čtrnáct tisíc. Na prvním místě z nejvíce rostoucích skupin přitom byli pečovatelé a pomocní ošetřovatelé, jejichž počty se zvýšily o 150 %, z 23 tisíc na 57 tisíc (Burdová, Drahoňová, Eliášková, 2013).

Supervize v sociální práci- PhDr. Jiří Tošner

1. Historie supervize ve světě

Nejstarší základy supervize lze nalézt v roli duchovních učitelů (guruů) a jejich žáků, také v rolích mistrů a učedníků v řemesle, či dokonce ve vedení sokratovského dialogu pomocí vhodných otázek, na které žák hledá odpověď. Jako nástroj podpory učení supervizi rozpracovává ve 20. století zejména andragogika (viz k andragogickým principům v supervizi např. Havrdová, 1999).

Profesijné hodnoty slovenskej sociálnej práce

„Sociálna práca je profesia založená na hodnotách“. V ostatnom období je toto tvrdenie považované za axióm sociálnej práce v medzinárodnom meradle, ako aj národných kontextoch tejto profesie. Hodnoty a aj samotná etika majú nielen teoretický, ale aj praktický význam pre profesionálov z oblasti sociálnej práce. Kľúčové hodnoty v sociálnej práci reflektujú jej etický základ. Ich vyjadrenie prostredníctvom etických štandardov sprevádza voľby a činnosť sociálnych pracovníkov naprieč širokým spektrom rolí, prostredí, ale tiež klientov. Profesijné hodnoty a etika pomáhajú odlišovať sociálnu prácu od iných profesií a poskytujú tak základňu pre zodpovednosť a etické rozhodovanie.