Praha 22.11. 2014Klienti , kteří mají problémy s dluhy se obracejí na poradenské služby v různých fázích vývoje obtíží. Z hlediska vývoje klientových obtíží od fáze existujícího problému až po skutečné uzavření zakázky s pracovníkem poradenské služby, se často jedná o osoby, které ještě zdaleka nejsou nastaveny na skutečné řešení svých obtíží. Tuto skutečnost je nutné připomínat především ve vztahu k očekávání pracovníka od spolupráce s klientem a pracovníkově „investici“ do řešení klientových obtíží.
Poskytovatelé sociálních služeb, u nichž hrozí kvůli nedostatku peněz omezení či zrušení nabídky, si ještě letos rozdělí 335 milionů korun. Poslání dalších financí schválila dnes vláda. Část sumy by se měla využít i na zvýšení platů lidí, kteří se o postižené, seniory a další potřebné starají. Ministerstvo práce uspělo s požadavkem na dofinancování částečně, původně žádalo půl miliardy.
Vláda chce od roku 2016 zavést zálohové výživné
Praha 9. listopadu (ČTK) - Vláda připravuje zavedení zálohového výživného od roku 2016. Stát by matkám nebo otcům, kteří se starají o děti a druhý rodič jim neplatí soudem stanovené částky, posílal alimenty na účet. Dlužné částky by pak stát sám vymáhal po neplatičích. Náklady se odhadují na téměř miliardu korun ročně. Ministr financí Andrej Babiš se zatím k plánu staví rezervovaně, uvedla dnes Česká televize. Návrh počítá i s posílením úřadu práce o nové zaměstnance.
Ombudsmanka Anna Šabatová chce, aby zákonodárci vypustili z projednávané novely zákona o pomoci v hmotné nouzi tu část, podle níž by obce vyslovovaly souhlas s přiznáním doplatku na bydlení v ubytovně. Rozhoduje o něm zatím jen stát prostřednictvím úřadů práce. Pokud by se ale do rozhodování zapojily i obce, mohlo by to vést k likvidaci některých ubytoven, přičemž sociálně slabí by mohli skončit jako bezdomovci na ulici. Ochránkyně práv to dnes sdělila ČTK.
Dle dohody MPSV, jednotlivých krajů, zástupců zaměstnavatelů dojde od příštího roku k přechodu financování sociálních služeb na kraje od 1.1. 2015. Tato změna vyhází rovněž z paragrafu 95, písmena g, zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších novelizací (kdy kraj zajišťuje dostupnost sociálních služeb na svém území dle střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb). K plnění povinnosti uvedené v § 95 písm. g) se krajům poskytuje ze státního rozpočtu účelově určená dotace na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů služeb. Dotaci poskytuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu. (Maršíková, 2014, str. 3) Nedávno přijatá novela zákona o sociálních službách fixuje poměry směrných čísel dotací pro jednotlivé kraje a upravuje náležitosti souhrnné žádosti kraje o dotaci na zajištění sociálních služeb. Senát ČR tuto novelu projednal a schválil 22.10. 2014. Všechny kraje prostřednictvím svých zastupitelstev (kromě Prhy) schválily podmínky a pravidla svých dotačních zařízení. Praha taková pravidla – schválila v souladu se svými zvyklostmi – radou. Proces přechodu financování sociálních služeb pociťují poskytovatelé v těchto týdnech, kdy řada z nich vyplňuje žádosti o dotace. Každý kraj má jinak nastavené termíny vyplňovaní žádostí o dotace viz. tabulka níže.
Termíny dotačních řízení (dotace na poskytování soc. služeb pro rok 2015)
KRAJ
1. Podání žádosti 2014 (od-do)
Středočeský
3. 10. - 31. 10
Jihočeský
1. 10. - 31. 10
Plzeňský
6. 10. - 6. 11.
Karlovarský
1. 10. - 17. 10.
Ústecký
3. 10. - 3. 11.
Liberecký
8. 10. - 10. 11.
Královehradecký
1. 10. - 31. 10.
Vysočina
1. 10. - 20. 10.
Olomoucký
13. 10. - 4. 11.
Jihomoravský
1. 10. - 31. 10.
Pardubický
1. 10. - 31. 10.
Moravskoslezský
8.10. – 2.11.
Zlínský
1. 10. - 13. 10.
Hlavní město Praha
1. 10. - 31. 10.
MPSV
3. 10. - 3. 11.
Zdroj: materiál MPSV pro pracovní skupinu Rady hospodářské a sociální dohodyJak zmínila ing. Linda Maršíková, vedoucí oddělení financování služeb MPSV na pracovní skupině Rady hospodářské a sociální dohody, v souladu s dohodou se sociálními partnery v průběhu realizace meziresortního připomínkového řízení proběhla v říjnu příprava prováděcího právního předpisu k §101a, zákona o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. Jde o nařízení vlády, které bude připraveno dle zmocnění ke tvorbě tohoto předpisu dle odstavce 7 výše uvedeného paragrafu. Dotace poskytované na sociální služby z krajské úrovně by měly být poskytovány transparentně, v souladu s metodikou MPSV i jednotlivých krajů a tak, aby kraje financovaly naplňování potřeb jednotlivých klientů sociálních služeb poskytovaných na úrovni toho kterého regionu. Ke dnešnímu datu (13.11. 2014) jsou požadavky téměř všech krajů na dotace pro poskytování už sečteny (přesahují 10 miliard Kč).
Hynek Kalvoda, Konfederace sociálních služeb
Na investiční pobídky by v příštích letech mohly dosáhnout i firmy z regionů, kde nezaměstnanost překračuje celorepublikový průměr ne o 50 procent, ale jen o 25 procent. Výše příspěvků od státu by se odstupňovala podle míry nezaměstnanosti v oblasti. Firmy, které přijmou lidi před třicítkou, po padesátce či po rodičovské, by pak měly mít slevy na odvodech. Počítá s tím seznam aktivizačních opatření pro trh práce. Ve středu by ho měla projednat vláda.
Plán připravilo ministerstvo práce. Opatření má platit státní rozpočet a evropské fondy. Počítá se s tím, že by stát měl postupně zvyšovat sumu na aktivní politiku zaměstnanosti. Kvůli mnoha krokům bude nutné upravit zákony či vládní nařízení.
Nyní mohou investiční pobídky dostat zaměstnavatelé v regionech s nezaměstnanosti aspoň o 50 procent vyšší, než je celorepublikový průměr. Na vznik pracovního místa se vyplácí 200.000 korun. Podmínku loni splnilo šest okresů, mezi nimi třeba Jeseník a Karviná.
Seznam obsahuje i zavedení daňových úlev pro malé a střední podniky, pokud udrží po danou dobu zvýšený počet pracovních míst. Když firmy přijmou mladé do třicítky, lidi po padesátce či rodiče po rodičovské, měly by mít slevy na odvodech sociálního pojištění.
Pomoc a podporu z úřadů práce by měli dostávat nejen nezaměstnaní, ale také lidé, jimž ztráta místa hrozí. Úřady by podle plánu měly podpořit také o desetinu víc lidí do třicítky či po padesátce, letos by to mělo být 100.000 uchazečů. Veřejně prospěšné práce a společensky účelná místa by se měly začít využívat i na krátkodobé úvazky, práci na určitou dobu by díky nim mělo mít 10.000 osob. Příspěvek na společensky účelné místo by se měl vyplácet maximálně rok, u postižených, matek malých dětí či absolventů až dva roky.
V příštích dvou letech se má začít také se zaváděním nové služby pro domácnost. Při této výpomoci by měli najít uplatnění nezaměstnaní. Odměnu by mohli za provedenou práci dostávat třeba v poukázkách, které by jim úřady proplatily. Do pilotního ověření by se měla zapojit tisícovka uchazečů.
Ministerstvo práce navrhuje i propojení informačních systémů úřadů práce, správy sociálního zabezpečení a případně i finančních úřadů. Má být také víc kontrol, které se zaměřují na odhalování nelegální práce, diskriminace či nedodržování pravidel v agenturním zaměstnávání.
Podle počtu nezaměstnaných, absolventů i lidí, kteří budou odcházet do penze, by se určily potřebné vzdělávací obory. Ty by pak měly dostat víc peněz. Školy by už tedy neměly získávat peníze podle počtu žáků, takzvaný normativ na žáka.
Seznam opatření vychází ze strategie rozvoje zaměstnanosti do roku 2020. Tou se začal kabinet zabývat na svém posledním jednání, projednávání ale přerušil.
"Využíváme zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno."
