Již několik let klesá v České republice počet nově uzavřených sňatků a rozvodovost dosahuje téměř 50 % hranice. Vše naznačuje, že díky změnám v právní úpravě účinných k 1.1.2014 lze v letošním roce očekávat ještě nižší počet nově uzavřených sňatků a ještě vyšší míru rozvodovosti.
Asociace občanských poraden v rámci své celorepublikové sítě registruje všeobecnou odezvu, že dochází k citelnému zvýšení počtu lidí zvažujících z důvodů odpovědnosti za závazky a nastavení pravidel exekučního řízení rozvod či upouštějících ze svých plánů na uzavření manželství. „Setkáváme se s řadou případů, kdy manželé přistupují k rozvodu pouze kvůli exekucím a současnému nastavení odpovědnosti za zavážky. Někdy jde i o jinak zcela harmonická a dlouholetá manželství, kdy je zkrátka pro jednoho z manželů již neudržitelné, aby neustále čekal, kdy a jak ho postihne exekutor pro závazky, které vznikly bez jeho vědomí, či roky před tím, než svého současného partnera poznal“, komentuje situaci JUDr. Ondřej Načeradský z Občanské poradny Společnou cestou. Situace je o to paradoxnější, že nový občanský zákoník měl situaci manželů dlužníků zlepšit. Předmanželské i manželské smlouvy je nově možné nechat zapsat do veřejného seznamu vedeného Notářskou komorou a následně není nutné prokazovat jednotlivě vůči každému věřiteli, že byl při sjednávání závazku seznámen s jejich existencí a obsahem. Dále má manžel dlužníka možnost namítat, že závazek sjednal bez jeho vůle a tím omezit rozsah postižení společného jmění na vypořádací podíl dlužníka. Čím to, že nakonec nastalo takové zděšení? Odpověď není na místě hledat v novém občanském zákoníku, ale v doprovodných zákonech, které byly poměrně ve spěchu přijímány v loňském roce. V kontextu manželů jde především o novelizaci exekučního řádu a občanského soudního řádu. Konkrétně například u ustanovení § 42 exekučního řádu Ministerstvo spravedlnosti původně navrhovalo, aby se v návaznosti na úpravu občanského zákoníku při nařízení exekuce nepřihlíželo k smluvnímu či soudnímu omezení zákonného rozsahu společného jmění manželů, je-li vymáhán dluh, který vznikl v době, od které do takového omezení uplynulo méně než 6 měsíců. V Poslanecké sněmovně, či přesněji v jejím Ústavněprávním výboru však došlo k zásadnímu přepsání dotčeného ustanovení, takže nyní v zákoně nalezneme, že exekutor při nařízení exekuce má považovat za součást společného jmění vše. co by bylo součástí společného jmění, kdyby nedošlo k jeho smluvní či soudní modifikaci a to bez ohledu na to, kdy k modifikaci došlo. „Obrací se na nás lidé, kterým bylo z důvodu podnikání v devadesátých letech zrušeno bezpodílové spoluvlastnictví manželů a nyní se obávají, že exekutor nařídí exekuci bez ohledu na skutečnost, že téměř dvě desetiletí žijí v dobré víře, že podle soudního rozsudku mohou každý hospodařit samostatně,“ komentuje situaci JUDr. Ondřej Načeradský a dále dodává: „Bohužel nelze s jistotou zaručit ani to, do jaké míry koho ochrání případný rozvod. Podle našich zkušeností mají exekutoři různý názor na to, jak novou právní úpravu vykládat a tak v principu všichni čekají, jestli právní nejistotu vyřeší Ministerstvem spravedlnosti plánovaná novela, či až judikatura Nejvyššího soudu“.