Nezbytné je dnes vzdělávání jak běžných občanů ve finanční gramotnosti, tak sociálních pracovníků v dluhovém poradenství, které funguje jako prevence předlužení.

Půjčky, úvěry, exekuce, soudy, tyto pojmy se v posledních letech staly každodenní realitou, prezentovanou jak ve veřejných sdělovacích prostředcích a nových médiích, tak v praxi dluhového poradenství. Z problematiky zadlužení určitých skupin české společnosti, se plíživě stal fenomén předlužení velké části lidí, které by sociologové řadili do střední třídy.

 Od roku 2010, který byl vyhlášen Evropským rokem boje s chudobou a Česká republika se připojila akcemi pořádanými jak státní správou, tak neziskovými organizacemi k aktivní prevenci chudoby a předlužení, došlo k významnému posunu na poli prevence nabídky rizikovýchnebankovních úvěrů, tzv. žraločích úvěrů (shark-loans). Finanční gramotnost se stává součástí školní výuky, realizována je řada programů finančního vzdělávání seniorů a dalších zájemců.  Základním cílem všech těchto aktivit je boj proti nezvládnutému zadlužování.  Důvod je zřejmý: české soudy schvalují více než 20 tisíc osobních bankrotů ročně (a kolem 377 000 lidí mělo za minulý rok 2015 čtyři a více exekucí). Velmi znepokojivým jevem je, že celá řada dlužníků zůstává pod čarou osobního bankrotu a ocitá se v neřešitelné osobní situaci, ve stavu sociálního vyloučení, ze kterého se už obvykle nedostane bez finančně zbytečně nákladné asistence státu.

Z pohledu občanských poraden sdružených v Asociaci občanských poraden (AOP) je důležité nejen vzdělávání běžných občanů (a často klientů občanských poraden), ale také soustavné a systematické vzdělávání sociálních pracovníků v metodách práce s předluženými lidmi. AOP se takovému typu vzdělávání v dluhovém poradenství věnuje jedenáctý rok.

Finanční vzdělávání je nejvlastnějším zájmem státu. Mezi jeho cíle právem patří snaha, aby se lidé naučili orientovat ve finančních produktech, službách, uměli spravovat osobní i rodinné finance, včetně řízení finančních závazků tak, aby nespadli do dluhové pasti. Finanční gramotnost mimochodem nespočívá v tom, že si za žádných okolností nepůjčím peníze, ale v tom, že si je půjčím pouze tehdy, pokud mohu s dostatečnou mírou jistoty předpokládat, že je budu moci vrátit

Lehkomyslnost je však pouze jednou z příčin zadlužování. Mnohem závažnější jsou nenadálé životní situace, ve kterých může do dluhů snadno spadnout i finančně vzdělaný člověk. V nepříznivých sociálních situacích lidé často nedokážou nalézt řešení bez dalších finančních zdrojů.. Zde můžeme jako typický příklad uvést matku samoživitelku, které otec dítěte neplatí výživné.  Podobně se lidé zadlužují i v případě dlouhodobé nemoci, nenadálé ztráty zaměstnání, ale i výpomocí v rámci rodiny.  Aby bylo finanční vzdělávání skutečně účinné, musí být součástí mnohem širší nabídky a meziresortního přístupu ve vzdělávání zaměřeném na prevenci předlužování občanů. Finanční gramotností v širším slova smyslu je znalost různých sociálních situací a schopnost zažádat si např. o příspěvek na bydlení, vědět, jak postupovat v případech neplacení výživného a podobně. Před propadem do dluhové pasti totiž může člověka zachránit, když umí včas identifikovat i jiné způsoby řešení problému, než je nevýhodné zadlužení.
O tématech zaměřených na vzdělávání v sociální sféře, ale také o dalších aktuálních trendech v sociální práci probíhá  dnes - 6.4. 2016 konference spoluorganizovaná mimo jiné Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, Asociací občanských poraden, Společností pre rozvoj sociálnej práce ze Slovenska, Ústavem sv. Jana N. Neumanna Příbram VŠZaSP sv. Alžběty a Soukromou vysokou školou ekonomických studií v SVŠES, Lindnerově ulic 575/1, v Praze 8 – Libni.

Kontakt:
Hynek Kalvoda, Asociace občanských poraden, 777 257 568